Lukáš Bauer tentokrát v roli trenéra a poradce

Lukáši, podle jakých kritérií bychom měli vybírat běžecké lyže, na co dát pozor?

Důležité je předem si promyslet, jakým způsobem a jak často chci lyže používat. Vzhledem k tomu, že drtivá většina lyžařů se pohybuje po upravených stopách (nebo alespoň frekventovanějších tratích), zaměřím se na lyže určené pro tento typ lyžování. Výběr lyží závisí na stylu běhu.

Pokud vybíráme lyže pro klasický styl, měly by být cca o 20 cm delší, než je výška lyžaře, a měly by být také dostatečně tvrdé, aby po zatížení lyží vznikla určitá mezera, která není (bez vosku) v kontaktu s podložkou (tvrdost můžeme vyzkoušet např. na dlouhé lavici). Tato mezera nám určuje tzv. „mazací zónu“ - místo, kam nanášíme lyžařský vosk. Při skluzu je pak vosk nad sněhem a nebrzdí nás v běhu.

Pokud upřednostňujeme volný styl (bruslení), tak délka lyží by měla být cca o 10 cm větší, než je výška lyžaře. Tento typ lyží je vždy tvrdší v porovnání s klasickými a poznáme jej podle menší špičky lyží oproti klasickým. Tento typ lyží je použitelný pouze na upravené tratě nebo na tvrdý sníh (tzv. firn).

Pokud jsme skutečně jen rekreační bruslaři, tak přichází v úvahu ještě „univerzální“ typ běžek, který kombinuje oba typy lyží do jednoho. Je vhodný ale skutečně jen pro lyžaře s minimálními nároky, já osobně doporučuji spíše se rozhodnout pro jeden styl a podle něj si pořídit vhodné lyže.

Na trhu je široký výběr vosků. Jak by měli lyžaři, kteří se o své lyže starají sami, mazat?

Pro běžné lyžování není třeba kombinovat mnoho vosků od různých výrobců, je lepší se držet spíše jednoho výrobce, mít od něj základní řadu vosků, které pokryjí teplotní rozsah, v němž se hodláme pohybovat. Zásadně nemažeme lyže od špičky až po patku, ale pouze v „mazací zóně“ (u správně tvrdých lyží měla být dlouhá cca 50-60cm), a obecně nanášíme vosky spíše ve více tenčích vrstvách než v jedné silné. Namazat tzv. tuhé vosky není vůbec těžké, ale je třeba je vždy důkladně „rozkorkovat". Mazání tekutými vosky (tzv. klistry), které jsou určeny spíše do teplejších podmínek, chce trochu cviku, ale brzy to slušně zvládne každý. Důležité je nenechat se odradit prvními neúspěchy v mazání, potřebné zkušenosti brzy získáte.

Jaké oblečení byste doporučil na lyže?

Opět rozhoduje to, jak intenzivně budeme lyžovat. Jinak je třeba se obléci na celodenní výlet chůzí na lyžích a jinak na hodinový intenzivní trénink. Vždy ale platí základní pravidlo:obléci si spíše více tenčích vrstev oblečení a v ideálním případě by první vrstvou mělo být tzv. termoprádlo, které odvádí pot do dalších vrstev oblečení. Tím zůstáváte v suchu a minimalizuje se riziko "ofouknutí" nebo prochladnutí. Poslední vrstva by měla být prodyšná, ale odolná větru. Není však dobré obléci se příliš teple. Pokud máme v plánu intenzivnější lyžování bez delších přestávek, je lepší před začátkem lyžování lehce pociťovat zimu (ta krátce po vyjetí zmizí - tělo se prohřeje fyzickou aktivitou) než mít pocit tepla, neboť krátce po vyjetí by nám už bylo horko.

Jak si na podzim můžeme připravit fyzičku na lyže?

Záleží na časových možnostech dotyčného a také na jeho sportovních cílech. S jinou intenzitou bude trénovat někdo, kdo se chce jednou týdně projet na lyžích s rodinou, a jinak někdo, kdo chce vyhrát např. Jizerskou padesátku. Důležité je mít ze sportu dobrý pocit, bavit se. Pro naprostou většinu lidí je dostatečné jít si občas zaběhat, v podzimních měsících doporučuji vzít si k běhu i lyžařské hůlky, určené ke klasickému stylu (mohou být i trochu kratší). Při návštěvě posilovny nebo i při cvičení doma je třeba zaměřit se nejen na posilování rukou, ale i břicha a zad.

Jak bychom se měli připravit na první lyžování, aby nás první den ve stopě „neotrávil“?

Výhodou běžných sportovců je, že mohou začít, až budou chtít nebo až bude pěkné počasí, což nepřichází v úvahu u vrcholových sportovců - musíme trénovat za každého počasí. Ideální je hezké počasí, teplota kolem -5°C, kdy je opravdu lehké namazat tuhé vosky. Také je důležité mít připraveno a vyzkoušeno všechno vybavení a lyže - nemít na nich např. vosk z loňské zimy apod. Pro začátek zvolme radši kratší trasu a nečekejme hned první den skvělé výkony, po létě chvíli trvá, než se opět rozlyžujeme a získáme zpět jistotu.

Jaká strava je vhodná před, během a po tréninku?

Před tréninkem je určitě vhodná lehká strava (nedával bych si např. celý oběd). Během tréninku je vhodné doplňovat tekutiny - ideálně sportovními iontovými nápoji. V případě jídla doporučuji spíše různé energetické nebo müsli tyčinky (profesionální lyžaři používají gely), jídlo v restauraci nebo bufetu se hodí spíše pro turisty, kteří lyžují skutečně pouze rekreačně, s nízkou intenzitou.

Jak by měl lyžař po tréninku správně odpočívat?

Vrcholový sportovec regeneraci po tréninku plánovaně doplňuje masážemi, saunou, strečinkem apod. Víkendový sportovec by měl brzy po tréninku doplnit ztracené tekutiny, nasytit se nějakým lépe stravitelným jídlem (kuře, ryby,…) a pak si klidně zdřímnout nebo jinak relaxovat dle chuti.

Máte v ČR nějaké nejoblíbenější trasy?

Jelikož se pohybuji zejména na závodních tratích (okruzích), a to jak v ČR, tak v zahraničí, tak tolik času na turistické trasy nemám, ale v každé lyžařské lokalitě jsou nádherné tratě. Z Krušných hor nejvíce lyžuji v okolí Špičáku a využívám i pěkné trasy na německé straně hor, v Krkonoších třeba přejezd z Harrachova na Zlaté návrší a zpět, v Jeseníkách přejezd od Figury pod Pradědem na Červenohorské sedlo.

Jaké trasy v ČR byste doporučil začátečníkům a jaké pokročilým?

Začátečníkům bych doporučil spíše lehké a kratší trasy s pěkným okolím – například okruhy kolem Špičáku v okolí Božího Daru u nás v Krušných horách jsou ideální. Podobné trasy lze najít také na mnoha dalších místech.

Pokročilí lyžaři by mohli zkusit např. okruh, na kterém se jede závod Karlův běh. V Jizerkách je pěkný okruh Bedřichov - Nová louka – Hřebínek – Krásná Máří – Kneipa – Rozmezí – Kristiánov – Nová louka – Bedřichov. V Krkonoších pak trasa Harrachov – Čertova hora – Ručičky – Krakonošova snídaně – Mumlavské vodopády – Harrachov. Pěkné okruhy jsou také hned za hranicemi v Polsku.

Jak by měl vypadat týdenní tréninkový plán pro začátečníky a lehce pokročilé lyžaře?

• začátečníci

V případě, že lyžař nemá dovolenou a v týdnu chodí do práce, je vhodné první dva dny trénink vypustit (první den si dopřát saunu), třetí den místo lyžování zařadit např. 45 minut lehkého běhu a větší lyžařskou zátěž zařadit až do druhé poloviny týdne.

• lehce pokročilí

Varianta pro pracovní týden:

Má pro amatérské lyžaře smysl používat při tréninku sportestery? V čem všem Vám při tréninku pomáhají?

Pro „vážnější“ pokročilé sportovce bych sportestery určitě doporučil, ale nejlepší je nejprve se naučit trénovat podle pocitu. Pro kontrolu se občas zastavit a změřit si puls - začátečníci by měli mít tepovou frekvenci max. 130 tepů za minutu, lehce pokročilí max. 145 tepů za minutu. Vrcholoví sportovci používají sportestery pro kontrolu intenzity tréninku, kterou je třeba udržovat v určitém tepovém rozmezí, aby byla dodržena kvalita tréninku (např. aby se netrénovalo s vyšší tepovou frekvencí, než je žádoucí).

V ČR se koná spousta lyžařských závodů pro veřejnost. Doporučil byste nějaké našim čtenářům?

Určitě, ten pocit stát na startu a čekat na výstřel bych přál zažít každému trochu jen serioznějšímu sportovci. Nejde ani tak o to vyhrát, ale zažít tu atmosféru, zasoutěžit si s kamarády (a je opravdu jedno, jestli bojujete o „bednu" nebo o 500. místo). I proto bych doporučil spíše masovější závody typu Karlův běh (Krušné hory), Šumavský maraton (Šumava), Orlický maraton (Orlické hory) nebo v ČR nejslavnější Jizerskou padesátku, kde bude startovat opravdu hodně lidí a atmosféra je tam skutečně výborná.